Deníček Avatar 2026
Poznámka redakce: prošlo částečnou pravopisnou korekturou. Za převedení rukopisů do digitální podoby děkujeme Else.!
Sobota 18.07.2026
Už je to tu. Ten velký den, všem jistě celý rok očekávaný. Dnes v malebném prostředí pražského hlaváku začíná naše velké putování. Po setkání s milými, pro některé velmi dobře známými tvářemi se naše výprava odebírá na vlakové nástupiště. Cesta proběhla vcelku klidně, i když občas v prostorech chvílemi mírně stísněných. Po vylodění z vlaku nás čekala dobrodružná cesta na slunečnou louku – první místo stavby tábora. Následovala seznamovací hra, která úžasně rychle utekla. Hurá stavět! Poté, co byli makáčci řádně instruktorováni v oboru stavby stanů, šla práce od ruky. Náš tábor byl úspěšně vybudován. Bylo ovšem potřeba na chvíli se pověnovat všemi oblíbené aktivitě, zpracovávání pracně natěženého dřeva, jejíž odměnou byla vydatná večeře ve formě lahodného buřt guláše. Před tou jsme si všichni slepě, ale řádně zaštěkali, zamňoukali, zabučeli, zasyčeli, zakvákali a zachrochtali při hře, jejíž úděl bylo rozdělení do posádek. Hraní a zpěv na kytaru provázel slejvák, tudíž se muselo bohužel muselo odehrávat místo u ohně, pod plachtou, ale jak jsme se tam tak všichni hromadně mazlili, atmosféra byla vcelku útulná. Makaci byli také obeznámeni s pravidly a také s tématem celotáborové hry, jež bystří jedinci již uhodli z motivu zpěvníčku. Po tomto všem postupně uléhali jistě znavení makáčci do krásného, dlouhého spánku. Náročné, byť světlé to bylo započetí naší cesty.
Za posádku číslo 2 napsala Andělka
Neděle 19.07.2026
Milý suchonoží deníčku,
dnes ráno byl budíček v 8:00 líbezným hláskem Kubeše. Poté následovalo koupání, které bylo velmi zajímavé, protože aby se makáčci mohli namočit do vody, tak jsme se museli dostat na ostrůvky. Tak jsme vzali dvě pramice a několik pádel a vydali jsme se na ostrůvky, ale zpět už museli makáčci doplavat sami. Následovala snídaně v podobě chlebu s máslem a marmeládou. Pak instruktáž na štípání a řezání. Pak oběd – kuře na kari a následovalo balení na loď. Věci jsme si dali do hoboků, vedoucí nasedli do auta a my se se zbytkem vedoucích vydali na vlak. Byli jsme všichni úplně mokrý, takže když přijel vlak, byli jsme všichni rádi. Když jsme přijeli do Pěkné, vydali jsme se k lodím, které už tam měli být, ale nebyly. Naštěstí asi po půl hodině přijely a tak jsme se mohli vydat na vodu. Asi po 3 a půl hodinách jsme konečně přijeli do tábora a mohla se začít chystat večeře, pórková polévka a maso s těstovinami. Bylo to moc dobré. Po večeři jsme se sešli u ohně, zazpívali se písničky a šlo se spát, ale nikdo z makáčků netušil, že nás o půlnoci zbudí a budeme hrát hru. Hra byla taková, že jsme museli sbírat barevné náramky a donést je do našich týmových ešusů, ale nesměli nás cestou chytit vedoucí. Pak jsme si mohli jít zpátky lehnout a aspoň nám odložili budíček místo v 8:00 na 9:00.
Za posádku číslo 3 napsala Zuzka
Pondělí 20.7.2026
Milý suchonoží deníčku,
dnes ráno měl na starosti budíček Víťa. Po bahenní koupeli jsme měli snídani v podobě cereálií s mlékem, kde Marťas připravil velmi zajímavou specialitu. Po snídani byly Avataří scénka a pak se podle scénky začaly dělat posádkové vlajky. Následně někteří makáčci šli dořezat dříví a ostatní ještě dokreslovali vlajky. K obědu nám Víťa připravil čočkový Dhál. O polední pauze se vázaly uzly a odpočívalo se a pak najednou Marťas zavolal ,,makaci pojďte řezat dřevo“. Většině makáčků se nechtělo, ale neměli na výběr. Odpoledne následovala nejlepší část dne a tou byla běhací hra s úkoly, která vedla lesními cestami, až k silnici a pak dál a dál, zpátky k táboru. Ve hře se nacházely nejrůznější úkoly, plus i nějaké bonusové, které si pak každý tým musel u večerního ohně obhájit. Po hře byla vynikající večeře – masové kuličky s knedlíkem a rajskou omáčkou. Knedlíky byly tak dobré, že se po nich hned zaprášilo, museli se nahrazovat chlebem. K poslední části tohoto dne patřil samozřejmě slavnostní oheň, který byl tentokrát zasvěcen starším makakům, kteří navštívili tábor už hodněkrát. Ohnivci byli protentokrát Vojta, Andělka, Tonka a Lucka. Potom se začaly zpívat písničky a dražit věci. Nejvíce věcí ztratil Honza, který ovšem už spal. Mladší makáčci šli spát dříve a starší ulehli o trochu později, aby se také stihli vyspat na zítřejší plavbu do Vyššího Brodu.
Za posádku číslo 4 napsala Johy a Vašek s pomocí Zuzky
Úterý 21.7.2026
Milý suchonoží deníčku,
dnes ráno byl budíček v 7:00 hláskem Víti. Samotnému Víťovi byla zima, takže jsme nemuseli do plavek. Ale místo, abychom šli do vody, tak jsme měli rozcvičku, kterou měl na starost Vojta. Ke snídani byl chleba s marmeládou. Po snídani se musel zabalit celý tábor. Potom jsme měli svačinu – jablko a okurku. A pak jsme se rozdělili do posádek na pramice a hned se jelo. Po hodině a půl byl konečně oběd v podobě chleba s tuňákovou pomazánkou. A pokračovalo se. Nakonec jsme dojeli do cíle a měli jsme svačinu – Bebe sušenky. Potom jsme se převlékli a šli jsme na autobusovou zastávku. Autobusem jsme jeli na konečnou zastávku Vyšší Brod. V kempu už byl Kubeš, Kubík a ostatní vedoucí. Následovně jsme postavili spac a stany, které se musely hodněkrát přemisťovat, a mezi tím nám Víťa připravil zeleninovou polévku s nudlemi, která byla výborná. Jako druhý chod Víťa nakuchtil rozlétaného ptáčka s rýží, kde nechyběla spousta kyselé okurky. Následovně jsme šli k ohni a rozdal se nový Mrakomor. Potom byly písničky a dokonce byla i dražba, ale Pepa chtěl furt chleba.
Za posádku číslo 5 napsala Marťa, Áďa a Tonča, s pomocí Inés a Zůzi
Středa 22.7.2026
Milý suchonoží deníčku,
dnes ráno nás vzbudila Kubeška. Oblékli jsme se do plavek a šli jsme do vody. Kde Jarmila zařvala minu a všichni jsme si lehli do vody. Pak jsme se převlékli do suchého a mezi tím se zjistilo, že Mrakomor zabil Marka. Za 5 minut byla snídaně v podobě chleba s Nutelou a kakaem. Po snídani následovala instruktáž uzlů, po které byla svačina v podobě mrkve a poté instruktáž zdravovědy. K obědu jsme měli kuřecí vývar s nudličkami, a jako hlavní chod bylo rizoto, které nám uvařil šikovný makáček Vašek. Potom následoval polední klid, po kterém byla scénka. Po scénce nám vysvětlili hru. Hra spočívala v tom, že jsme měli mapu a na té byly body, kde jsme našli papírek se šiframi, které jsme měli vyluštit v táboře. Bylo to dlouhé, ale všichni jsme doběhli celý. Po vyluštění šifer byla večeře v podobě špaget s kečupem a sýrem. Po večeři jsme šli k ohni, kde se zabil Mrakomor, byla to Elsa a tím pádem se rozdal nový. Zazpívali jsme si pár písniček a šli jsme spát, protože následující den jsme se stěhovali.
Za posádku číslo 6 napsala Klárka
Čtvrtek 23.7.2026
Milý suchonoží deníčku,
dnes ráno byl budíček vyhlášen Vojtou, přesně v 7:00. Většině makáčků se do vody v plavkách nechtělo, ale po rychlé rozcvičce se všichni úspěšně ve vodě smočili. Protože Andělka dělala zkoušku na kormidelníka, tak organizovala celý odjezd tábora. Všem makakům nařídila, aby si pospíšili s balením a povedlo se. Všichni makáčci se vykoupali rychle, oblékli se, nasnídali se, vyčistili si zuby a zabalili si věci. Poté samozřejmě pomohli zabalit žrac, spac a ostatní věci po táboře. Kubeš, Marťas a Verča odjeli s věcmi na Trojku, zatímco ostatní čekali ve skoro prázdném táboře. Naštěstí Andělka vymyslela co dál – hra s hobokem a bang. Když se konečně všichni vrátili, už jen stačilo snést pramice s hoboky k vodě a mohlo se vyplout. Po 20 minutách se makáčci doplavili k prvnímu jezu za tří. Všichni se šli podívat co je čeká a pak postupně vyjížděli. Všichni jez sjeli úspěšně a mohlo se jet dál. Elsy posádka však moc dlouho nejala. Při nepovedeném zatočení najeli na masivní kámen a pramice se začala potápět („Elsa nekormidlovala pozn. redakce“). Všichni vyskákali z lodi a 2 pádla ze 4 odplavala. Makáčci si všimli, že jeden hobok zmizel. Práma už byla po okraj plná, ale naštěstí se nepotopila. Všichni byli promočení a Elsa házela nadávku za nadávkou. Stejně ale všichni zůstali v poměrném klidu a hned se volalo Verče. Verča chvíli neodpovídala, ale nakonec se ji dovolali. Chvíli posádka nevěděla, co dělat, ale naštěstí kolem jeli silní Rafťáci, kteří z prámy vylili vodu a Elsa s makáčky mohla jet dál. Ostatní mezitím čekali na břehu. Když makáčci ze ztroskotané lodě dorazili k ostatním, všichni mohli jet dál. Samozřejmě někdo něco zapomněl. Tentokrát to byla vesta, kterou ztratila Marťa, pro kterou se Kubeš vrátil. Po docela krátké plavbě se skupina zastavila na oběd. Víťa připravil výbornou paprikovou pomazánku. Všem chutnalo tolik, že dohromady bylo zkonzumováno 10 bochníků chleba. Následně makáčci vyrazili. V řece bylo málo vody, takže se všechny prámy zasekávaly o kameny. Zhruba po hodině a půl se stala nečekaná nehoda. Nafukovací kanoe začala bez dovolení soulodit s lodí Ondry a nečekaně shodila Áďu a Jarmilu do velmi mělké vody. Poté co všichni kánoi vyhnali se zjistilo, že obě holky něco bolí. Áďu břicho a Jarmilu palec na ruce. Naštěstí jsme byli za 20 minut na místě. Kubeš co nejdříve vyrazil s holkami a Denisou do nemocnice, zatímco ostatní stavěli tábor. Hodně makáčků dělalo zkoušky na plavčíka, takže všechny stany byly rychle postavené. Protože však nebyly na správném místě, všechny se musely znovu posunout. Aby bylo dost dřeva na přípravy večeře, makáčci ještě museli trochu nařezat. K večeři bylo výborné kuře na paprice, po kterém se konečně vrátil Kubeš pouze se dvěma ze tří. Jarmila přijela s „protézou“ (přijela s ortézou, pozn. redakce) Áďu si v nemocnici nechali přes noc na pozorování. Protože se tento den hrozně protáhl, u ohně si makáčci pouze přečetli deník, Kubeš shrnul celý den a byla zazpívána ukolébavka. Poté se všichni makáčci ubraly do stanů, či ven na celty, spát.
Za posádku číslo 1 napsala Inés s pomocí Tonky a Žofky
Pátek 24.7.2026
Milý suchonožní deníčku,
ráno začalo po brzkém probuzení Ondry v 7:30, potom jsme měli rozcvičku pod vedením Víti, kde jsme si zaskákali 20 panáků (nevypili) a šli jsme do vody. Pak jsme měli snídani – chleba s Nutelou, sbalili jsme si batůžky a šlo se na hrad Rožmberk, kde jsme si prohlíželi rožmberskou mučírnu, kde nám ukázali masku, do které se dával oheň, palečnici, ve které se drtily klouby a nehty. Dokonce jsme si to i vyzkoušeli (ale nedrtili nás). Pak nám ukázali lehátko, na kterém se natahovalo, kovového oslíka, kde se ten, co na něm byl, pak vozil po městě, ještě housle, do kterých se strkal krk a ruce a taky meč i sekeru. Pak jsme šli nakupovat, až jsme se vrátili, tak na nás čekala Áďa s Kubešem a Víťou, kteří nám připravili oběd. Pak jsme si odpočinuli a následně jsme měli soutěž, ve škrábání brambor, A pak jsme řezali dřevo a šli jsme k ohni.
Za posádku číslo 2 napsala Zůza
Sobota 25.7.2026
Milý suchonoží deníčku,
dnes ráno byl budíček po půl desáté líbezným hláskem Evičky. Poté následovala skvělá rozcvička v podání Andělky a šlo se do vody. Po koupání byla snídaně v podobě jogurtu. Následovala instruktáž na oheň na tři sirky a super scénky s vtipnými reklamami. Ze scének jsme se dozvěděli, že do večeře máme udělat z přírodních materiálů totem. Během toho co makáčci vyráběli totemy, byl oběd – špagety s Boloňskou omáčkou. A pokračovalo se v totemech a nějací makáčci si udělali druhy ohňů a jejich využití. A byla večeře, Lucčina čína s rýží. Byl slavnostní oheň, ale byl trochu zvláštní, protože ho místo čtyř ohnivců zapaloval jeden – Kubeš. Ohodnotily se totemy, zazpívalo se hajduly dajduly a šlo se spát.
Za osádku číslo 3 napsala Zuzka
Neděle 26.7.2026
Milý suchonožní deníčku,
Dnes ráno nás vzbudila Verča, už v 7 hodin a po rychlé rozcvičce následovala každodenní koupačka ve Vltavě. Po snídani, ke které jsme měli cereálie s mlíkem, bylo třeba sbalit opravdu celý tábor – (který měl tentokrát na starosti Vojta) a vyplout na dlouhou cestu cca 20 km, do dalšího tábora, za Českým Krumlovem, na oblíbenou Zubří louku. Cestou nás však čekalo 6 jezů – Papírna, U Papouščí skály, v Novém Spolí, Lira, Mrázkův mlýn, Královna (kartáče). Před Papouščí skálou jsme nabrali Ondru, Marťase a Vojtu, kteří nám dovezli věci na Zubří louku. V Novém Spolí jsme si dali oběd v podobě ředkvičkové pomazánky s chlebem od Víti. Po cestě přišlo ještě několik překážek, jako třeba kameny, kterých bylo v řece opravdu hodně. Všichni dřeli a ze dvou prámek se stal málem Titanic. Jezy jsme naštěstí zdolali v pořádku a nikdo se necvakl, ani Elsy posádka xdd. To se ale nedalo říct o ostatních vodácích, konkrétně o kánoi, která se cvakla na Liře a Vojta ji pak musel zachraňovat. Nakonec všichni úspěšně dopluli do tábora, to jsme však netušili, že nás ještě stihne déšť, který nás doprovázel po zbytek dne. Andělka se s tím naštěstí poprala a i za velkých komplikací úspěšně zorganizovala tábor. Proběhlo ještě stavění stanů na čas, u některých makáčků, kteří si dělali zkoušku na plavčíka. A pak už jen večeře od Víti – guláš s chlebem a protože, už jsme byli všichni unavení, po celém dlouhém dni, nedělal se ani táborák a šlo se spát.
Za posádku číslo 4 napsala Johy a Vašek
Pondělí 27.7.2026
Milý suchonožní deníčku,
Včera ráno byl budíček v 9:00 hláskem Víti. Rozcvičku měl na starost druhý Víťa. Udělalo se pár cviků a šlo se do vody. Z přechozího dne se ještě ráno museli umýt ešusi, protože se nestihly umýt po večeři. A dokonce i ráno pršelo. Pod plachtou byla snídaně – vánočka s marmeládou. Poté se řezalo dřevo a někteří makáčci si připravovaly třísky na zkoušku – oheň na tři sirky. Poté se vařil oběd – Katův šleh. Po dobrém obědě byl polední klid. Poté jsme šli hrát hru – volejbal s celtou. Potom byla svačina v podobě melounu. Po svačině se hrála další hra s plastovýma kelímkama. Potom byla večeře v podobě chilli noc carne. A šlo se dělat tabu. U slavnostního ohně se povyšovalo. Povýšili 3 makáčky – Vaška, Lucku a Tonku do hodnosti člunaře. Zazpívalo se hajduli dajduli a šlo se spát.
Za posádku číslo 5 napsala Marťa s pomocí Ádi a Tonči
Úterý 28.7.2026
Milý suchonožní deníčku,
Dnes ráno nebyl budíček, bohužel selhal, ale většině makáčkům to nevadilo a proto jsme ani neměli rozcvičku a hurá do vody. Pak následovala snídaně v podobě cereálií. Poté jsme si připravily batohy, rozdala se svačina – broskev a šlo se. Došli jsme k fontáně a oznámila se táborová hra. A Andělka zařvala !minááá! Poté se šlo hrát, smyslem hry bylo najít Avatary (vedoucí), no a takhle si musel posbírat všechny. Poté jsme přišli a nákupy začali po cca 1 h. s taškou věcí, teda taškami, byl oběd, ňam. A pak se šla hrát hra jménem Dědeček měnil, až vyměnil, při které jsme dostali několik super věcí. Poté ale následovalo oblíbené Tesco a to byly ještě větší nákupy. Pak jsme šli do tábora a tam jsme šli do vody a pak se táhlo na mapě a pak přišli Hroši se smlouvou. Na půjčení trumpety Andělka mrkla a viděla Vincenta, tak neváhala a podepsala. A byla večeře – ňamózní sekaná. A šlo se k ohni. Našlo se „klíště“ a začal MAKAČÁK juchů. A jako vždy jsme potichu!!!!
Za posádku číslo 6 napsala Róza
Středa 29.7.2026
Milý suchonožní deníčku,
Normální den začíná ráno, ale dnešek začínal již v noci. Protože letošní Makačák padnul na středu, vedoucí předali makáčkům celý tábor v úterý večer a ihned se z nich stali „duchové“. Admirálem se stala velmi zodpovědná Andělka a ostatními vedoucími se stali zbývající lodivodi. Poté co si všichni makáčci zazpívali u ohně pár písniček, zazpívalo se hajduli dajduli a mladší šli spát. Starší makáčci však zůstali u ohně a začali tvořit plán. Plán zněl, Hrochům ukrást věci, schovat je do lesa a udělat jim pořádný budíček v 5 ráno s šifrou, která odhalovala, co museli Hroši udělat, aby se dozvěděli, kde mají věci. Starší makaci postupně chodili do tábora Hrochů a zatímco byli vedoucí Hrochů u ohně, makaci jim postupně kradli věci. Nejtěžší bylo schovat dva ukradené stoly. Za to makáčci mohli poděkovat Vojtovi a Vaškovi. Když nastal čas budíčku, makaci vzali pokličky, tamburíny a trubku a šli budit. Hroši byli rozrušení a samozřejmě naštvaní. Když si Hroši ráno v šifře přečetli, že musí přijít k makakům a zakřičet, že je Suchá Noha nejlepší, aby zjistili, kde mají věci, tak se jim opravdu nechtělo. Protože nejdříve to zakřičet odmítali, museli si nejdříve poradit sami. Moc se jim to nepovedlo, takže nakonec úkol splnili a věci jim byly vráceny. Mezitím nový vedoucí začali vařit. Na celý den si připravili výborný jídelníček. Ráno makáčkům připravili míchaná vajíčka, která nebyla ani převařená, ani neuvařená, ale byla perfektní. Poté Andělka prohlásila, že tenhle Makačák bude DPD – den plný dřeva. Makáčci začali řezat a dnešní vedoucí začali chystat oběd. Rozřezali bagety a různou zeleninu, osmažili maso na kostičky v hrnci, přichystali dip a mohlo se podávat. Ještě předtím si, ale makaci dali čínskou polívku. Po docela dlouhé polední pauze, kde se starší unavení makáčci prospali, se šlo zase do vody. Tentokrát bylo ale splouvání na vestičkách. Makáčky to moc bavilo, takže krátký úsek sjížděl rovnou několikrát. U ohně se začalo chystat maso a slanina na hamburgery. Makaci si ještě zahráli hobok a nandávala se večeře. Poté se už jenom umylo nádobí a ešáky a mohli se k ohni. Duchové se vrátili a řekli makáčkům, co si o Makačáku myslí. Lodivodi už jen odevzdali visačky původním majitelům a zpívalo se hajduly dajduly. Sice to byl v celku docela odpočinkový den, ale všichni byli velmi unavení a těšili se na spaní.
Za posádku číslo 1 napsala Inés
Čtvrtek 30.7.2026
Milý suchonožní deníčku,
Dnešní ráno bylo hodně nabité, protože jsme se stěhovali. Zabalili jsme si spacáky, karimatky, pak stany, žrac, spac i plachtu. Dali jsme si svačinu a vyjeli jsme. Jeli jsme a dojeli jsme, až na jez Zlatá Koruna, kde jsme si dali oběd – chleba s ředkvičkovou pomazánkou. První jez sleji kánoe, potom protože bylo vedro, tak se makáčci schladili a mezitím se odkoníčkovali pramice. Pak jsme si užívali přírodní krásu, protože tam nejezdili žádní opilí vodáci a nepotkali jsme žádné kempy, až na jeden. A nebyly tam žádné stánky s alkoholickými nápoji. Dohromady jsme jeli dvanáct zatáček, až jsme se doloudali do našeho nového tábořiště. Tábořiště na Dívčím Kameni, kde jsou stylové kadibudky, které jsou asi 5 metrů hluboké. Pak přijelo auto, ale jelikož bylo vedro, tak se makáčkům moc nechtělo vyšlapávat ten kopec, ale nakonec ho vyšlapali. Po postavení tábora byla večeře. Polívka byla moc dobrá, ale nebyla to polívka, jako polívka, byl to spíš slaný rýžový nákyp, protože tam vysypali až moc rýže. A pak byl čočkový Dáhl. Pak jsme si sedli k ohni, kde byla dražba. Kde hlavní ztráceč věcí byl Alvaro. Ztratil 10 věcí a 1 visačku. Pak po dlouhé plavbě šli makaci spát a většina spala pod širákem.
Za posádku číslo 2 napsala Zůza
Pátek 31.7.2026
Milý suchonožní deníčku,
Dnes ráno byl budíček v 8:00 líbezným hláskem Víti. Byla rozcvička a šlo se do vody. Poté následovala snídaně v podobě cereálií s mlékem. A pak nám Elsa oznámila, že bude hra a že si s sebou máme vzít celtu s posádkovým sešitem a pak jsme si dali svačinu – mandarinku, nebo jablko a šlo se na hru. Hra vypadala tak, že jsme dostali záznamový arch a identifikační atlas a měli jsme běhat po lese a hledat roboty (ozbrojené vojáky RDA, pozn. redakce) a zapamatovat si jejich části a následně je zapsat do záznamového archu. Ten, kdo to měl hotové mohl jít zpět do tábora a vychutnat si velice chutný oběd – těstoviny s nivovou omáčkou. Následoval poledňák, při kterém si většina makáčků dodělala zkoušky a šlo se se na další a poslední část hry. A to bylo, že jsme se mlátili žížalami (sráželi kelímek protihráče pomocí plaveckých nudlí, pozn. redakce) a poté jsme šli do super sprch. A byla večeře – tortilly. Pak jsme připravili slavnostní oheň, u kterého bylo povýšeno hodně makáčků na plavčíka, čtyři na lodníka a dva na kormidelníka (Andělka a Vojta). Oba byli poté povýšeni na bocmany. Zazpívalo se hajduli dajduli a šlo se spát.
Za posádku číslo 3 napsala Zuzka a pomocí Vaška.
Sobota 1.8.2026
Milý suchonožní deníčku,
Den začal budíčkem v 7:00. Poté se všichni makáčci vrhli do vody a následně na balení zavazadel a stanů. Ke snídani byl chleba s marmeládou. Služební posádka domývala ještě nádobí ze včerejšího dne. Zbytek makáčků mezitím sbalil tábor a vydalo sena cestu na vlak. Vlak jel naštěstí zanedlouho, takže jsme nemuseli dlouho čekat, za chvíli už jsme byli v Českých Budějovicích. Tam jsme přestoupili na další vlak, který nás dovezl až na hlavní nádraží. Když jsme vystoupili z vlaku, pozdravili jsme rodiče, zazpívali Hej kapitáne, rozloučili se a už se zase těšíme na příští rok.
Za posádku číslo 4 napsal Vašek s pomocí Zuzky