Lodní deník
OLGOJ CHORCHOJ 2014
1.posádka, Hledači ztracené pravdy: Kuba D., Ondra B., Klára K., Terka Š. a Lenka K.;
2. posádka, Hustý písek: Klára S., Prťka = Tomík A., Hani K., Kuba Ch. a Teodor S.;
3. posádka, Tajní přátelé Olgoje Chorchoje: Štěpka J., Štěpka F., Mia L., Lukáš P. a Honzík L.;
4. posádka, Pouštní jezdci: Vašek F., Věrka K., Laura B., Štěpán B. a Vanda S.;
5. posádka, Skeptici: Vašek B., Verča J., Martin S. a Vašík Sch./ Tadeáš H.
- den
Jako každý rok jsme se sešli na Hlavním nádraží. Po všech nutných zdrženích jsme v městském autobuse z autoškoly vyrazili na jih. Když jsme konečně dorazili k tábořišti U veverek, kde jsme se měli setkat s Mlyekem, zjistili jsme, že se Mlyeko opozdil. Jelikož Mlyeko řídil Nissana s přívěsem, na kterém byly lodě, museli Damek a Cipís přejít řeku mokrou nohou a na druhém břehu půjčit pramici. Na pramici převezli asi polovinu makaků na druhý břeh a poté za nimi dopravili i naše tašky a batohy. Chvíli potom dorazil Mlyeko a začalo převážení eráru a zbytku tábora. V kempu jsme postavili Žracák, Plachtu a všechny stany a poté jsme šli na dřevo. Hráli jsme také seznamovací hry. Večer po opékání jsme usedli kolem ohně a Admirál nám oznámil, že nás autobus proti všemu očekávání zavezl do Mongolska, kde se pokusíme najít velmi velkého, velmi vzácného a především velmi nebezpečného pouštního červa Olgoje Chorchoje. Pak nás seznámil s pravidli tábora teoreticky a s tresty prackticky, přehrálo se pár písniček a nakonec Ukolébavka.
za Skeptiky Vašek B. - den
Jako každé ráno jsme se vykoupali ve Vltavě a snědli housky s borůvkovou marmeládou. Po snídani jsme šli hrát hru na poznávání kapitanátu (Dity pozn.: např. Jaké ponožky dnes nosí Damek? Kolikatery ponožky si s sebou zabalil Mlyeko? Kolik má kapitanát dohromady potomků? Kdo je na táboře nejmladší a kolik je mu/jí let? atd.) K obědu byl buřtguláš. Po obědě byl polední klid, o kterém jsme chtěli hrát brambory, ale nakonec jsme získávali povolení na cestování po Mongolsku, při které začalo nevídaně lejt jako z konve. Když přestalo pršet, šli jsme do lesa, kde jsme zachraňovali koně převalské a stříleli vlky. Sešli jsme dolů do kempu dostali jsme jako odpolední svačinu Horalku s čajem. Po svačině jsme řezali dřevo. K večeři jsme měli kuřecí vývar s převařenými nudlemi. Po večeři jsme usedli k ohni a zpívali. Po ukolébavce jsme šli spinkat do stanů.
za Pouštní jezdce Věrka a Laura - den
Ráno jsme tradičně začali ledovou koupelí ve Vltavě a houskami s marmeládou. Po snídani jsme si zabalili kouzelňáčky a vyrazili na naší první letošní etapu do Vyššího Brodu. Nebylo takové vedro jako loni, takže cesta byla příjemná. Dorazili jsme na místo, posilnili se přesnídávkami a vyrazili jsme zpět na Veverky (Dity pozn.: na lodích!), kde na nás čekal těstovinový salát. Zbytek odpoledne jsme hráli dřevo a připravovali slavnostňák. K večeři byla pórková polévka, která se letos oproti předešlým rokům opravdu povedla. Naši ohnivci zapálili slavnostní oheň a po zpívání jsme šli spát.
za Tajné přátele Olgoje Chorchoje Štěpka J. - den
Dnešek nezačal jen jako den plný her, ale také jako den plný změn. Ticho před budíčkem nahradil zvuk trubky a krom borůvkové marmelády byla na houskách i jahodová. Pak přišel čas na hry. První byla slovenská osmisměrka od slovenského badatele, který žije v Mongolsku už léta. Od něj jsme se dozvěděli, že jak velký je Olgoj Chorchoj. Nebylo to vůbec jednoduché, takový Teodor se při hledání informací ztratil. Pak jsme složili báseň o táboře a hráli hmatovku, ve které jsme identifikovávali předměty nohama. Roznesla se zpráva, že k obědu bude kuře na paprice, ale pozor! Další změna. Byla rýže s lunchmeatem. Pak jsme hráli „poznávání svědka“, kdy jsme oblékli jednoho člena posádky podle zvrhlého návodu. Potom jsme běhali po lese a lovili zvířata (vedoucí). V mezičase jsme hráli brambory nebo dřevo a jednou se i vykoupali. K večeři jsme měli maso s bramborem a volitelně omáčku.
Naštěstí jedna věc se nezměnila, a to průběžné vedení naší posádky.
za Hustý písek Prťka a Klára - den
Dnes jsme měli podle plánu jet na Fíka, jenže kvůli stálému dešti jsme nemohly. Dokonce jsme se ráno ani nekoupali a nehráli jsme žádné běhací hry. Ke snídani jsme měli housky s výborným medem. Sice někomu med nechutná, ale jestly mohu psát za sebe tak med mi chutná moc. Po snídani jsme šli všichni pod plachtu hrát různé hry, jako třeba městečko Palermo. Když nás přestali bavit hry pod plachtou a nepršelo, vyžádali jsme si od vedoucích míč a šli jsme hrát brambory. Poté přišla Lenka s pádlem a učila nás novou zábavnou hru. Mezi tím si náš mrakomor vyhledal další oběť. Když jsme dohráli hru s pádlem, začalo opět poprchávat a tak jsme šli opět pod plachtu. Tam jsme hráli hru, kdy se vybral hadač, který se šel schovat. Když odešel, vybíral se někdo, po kom bychom se mohli opičit. Hadač pak musel uhádnout po kom se opičíme. Poté jsme měli zahrát divadlo, které se jmenovalo osudové setkání. než se začalo hrát snědli jsme večeři, která se skládala z bramborových knedlíků, zelí a malých kousků masa. Po večeři jsme zahráli všechna komediální divadla u kterých se nedalo nesmát. Pak jsme šli zpívat k ohni, četl se deník, přišlo pár dopisů od rodičů a dozvěděli jsme se výsledky divadel. Také nám admirál řekl, že zítra odjíždíme k Fíkovi. Poté jsme zpívali Ukolébavku a šli jsme spát. :-) A nastala mimořádná událost: Mlyeko chytil tlouště, za což sklidil mimořádné uznání ode všech z tábora! :-) :-) Ještě, že Martin chytil pstruha, jinak by sním nebylo k vydržení.
za Dobyvatele ztracené pravdy Tess
P.S.: MLYEKO MĚL NA SOBĚ MOUKU!! - den
Dnes začal den jako každý jiný budíčkem a studenou koupelí pak sme zbalili tábor a virazili na fíka když jsme dorazili na místo začaly jsme stavět tábor stavěly jsme dva žracy a jeden žrac oranizoval Kuba Dočkal a druhý Prťka. Žrac co organizoval Kuba dopadl katastrofálně a ten co organizoval Prťka dopadl lépe. Večer zanámi přijelo spoustu návštěv. Jako například Filip. Pak jsme sizaspívaly pár písniček a šlo se spát.
za Sceptici Martin - den
Tento den začal jako každý jiný. Hned ráno jsme sbalili tábor a přesunuli na Spolí, kde jsme nechali lodě. Cestou jsme se stavili v Pískárnách na oběd, ke kterému byl chleba s pomazánkou. Ze Spolí jsme šli do Českého Krumlova na bazén. Koupel jsme si všichni moc užili. Stejně tak jsme byli rádi za takovou sprchu :-). Po skvělé koupeli jsme vyrazili pěšky na Zubří louku. Když jsme tam dorazili, postavili jsme tábor. K večeři jsme měli boloňské špagety. Když mluvím za sebe, moc, moc mi chutnali. Po večeři jsme si ještě zazpívali a poté jsme šli spát.
za Pouštní jezdce LAURA - den
Dnes jsme se probudili do slunečného dne a započali ho tradiční osvěžující koupelí ve Vltavě. Poté nastala změna. Nebyly housky s marmeládou ale chleby s marmeládou. Následně jsme se přeměnili do překladatelů mongolštiny, což se né každému dařili. Dále jsme hráli ještě mnoho her. Ochutnávali jsme, který brouček je nejlepší, sjížděli jsme řeku pomocí vestiček, ne na lodi a porovnávali jsme svojí fyzickou a duševní zdatnost (Dity pozn.: například vrháním hlávek zelí nebo společným psaním na téma „Těžký život kryptozoologa“). K svačině byl meloun, který narozdíl od ranní koupele osvěžil příjemně a horalka. Oběd chutnal výtečně. Pochutnali jsme si na kuřeti s bramborama a okurkovým salátem. Boršč s jogurtem, který byl k večeři, se z mně neznámých důvodů nestal moc oblíbeným. Zapomněla jsem na oblíbenou „hru“ dřevo, která dnes samozdřejmě nesměla chybět. U večerního ohně nám byl představen náš nový kytarista Adam Aram a kapitánka Kačík. Dnešek ukončila písnička Hajduli dajduli, po které jsme šli spinkat.
za Tajné přátele Olgoje Chorchoje Štěpka F. a Mia :-) - den
Tento den nezačal jako každý jiný, protože nás nevzbudilo volání „budíček“, ale „vemte si pláštěnky a běžte pod plachtu“. Tam nás opět čekaly chleby s meruňkovou marmeládou. Dnes se mělo jít do Českého krumlova na hru, ale kvůli dešti se zůstalo pod plachtou a hrál se Parlament, až do oběda. K obědu byla sekaná s bramb. kaší. Při obědě nám Lenka oznámila, že se půjde do grafitového dolu v Českém Krumlově. Cesta byla veselá, až na to, že bylo celkem teplo. Po svačině v cíly šli vedoucí koupit vstupenky. Poté nám půjčili (Dity pozn.: pracovníci dolu, ne vedoucí) kombinézy, holínky, helmy a dokonce i svítilny. Když jsme byli převlečení do hornického převleku svezli nás vláčkem až dolů, do tmavého a studeného dolu. Průvodce nám povídal o historii dolu, čím se tam pracovalo a o spoustu dalších zajímavých věcí. Po dlouhé a studené prohlídce jsme nakupovali pohledy, kamínky a dobrůdky a bohužel jsme si i museli umýt čmaranice tuhou (grafitem) na obličeji. Při nakupování jsme vlastně přečkávali slejvák. Když se to uklidnilo šlo se zpátky do tábora. Cestou jsme se stavili v Tescu, kde jsme hráli nakupovací hru. (Dity pozn. Které posádce se podaří koupit levnější věc? Bylo to lízátko za 0,80Kč!) V táboře na nás čekalo dřevo. Po práci nám udělali rýži s masem, která mi moc chutnala. Pak následoval oheň. Po ukelébavce všichni sladce usnuli.
za Hustý písek Hanka - den
Dnes zase trochu pršelo, takže místo koupele jsme šli pod plachtu. A pod plachtou jsme si opět dali teplý čaj a chleba s meruňkovou marmeládou. Když přestalo pršet přišel Mlyeko a oznámil nám, že jdeme do Českého Krumlova. Takže jsme si šli zabalit kouzelňáčky. Cesta byla dobrá ale dlouhá (alespoň podle Terky). V Krumlově začalo trochu poprchávat. Na náměstí loděvodi dostali lístečky, na kterých byly napsané úkoly za různé body do celo táborové hry. Bylo tam například, že musí sehnat lístek javoru, pírko, Ginko bylobu a lístky do divadla. Což nebylo lehké. Třeba Tadeáš a Kuba D. lovili pírko z rybníčku. Tým č.3 lezl do koše pro lístky do divadla. A také se ověřily naše znalosti v přírodopisu protože tým č.5, 1. si zpletli platan s javorem. V této soutěži zvítězil tým 2. Náš tým č.1 byl opět poslední. (Dity pozn.: Po rozchodu+hře jsme došli do Spolí a sjeli Vltavu městem až za Krumlov na Zubří louku.)
za Dobyvatele ztracené pravdy: Pocahontas (Klára K.) - den
Dnešek nebyl jako každý jiný, byl totiž MAKAČÁK na který se všichni dlouho těšili. Ke snídani jsme si dali lupínky s mlýkem. Dopoledne jsme řezali všichni dřevo, aby jsme si mohli udělat oběd. Potom se kdo chtěl vykoupal v řece, která přišla vhod díky teplému počasí. K obědu jsme si udělali Americké brambory s kečupem. Odpoledne jsme si mohli dělat co chceme, potom jsme hráli Hutututu a Brambory. K večeři jsme měli těstoviny se sýrem a pak jsme připravovali slavnostní oheň u kterého se povyšoval Vašek Franic na Plavčíka. (Dity pozn.: Nedlouho po Hajduli vypukla v lese krátká bojovka. Byla velkým překvapením a zároveň zkouškou odvahy.)
za Skeptiky Verča - den
Dnešní den začal koupelí a snídaní, ke které byly cornflaky. Po snídani se začalo balit, nejdříve makačí věci a pak erární. Po tom, co se zabalil tábor, jsme vyrazili k Dívčímu kameni. V polovině cesty, ve Zlaté koruně, jsme měli chleba se sýrovou pomazánkou. Když byl každý makak do syta najezen, pokračovali jsme v naší cestě, která byla příjemná. (Dity pozn.: až na to, že po zbytek cesty pršelo…) Dorazili jsme na Dívčí kámen, začali jsme vytahovat lodě a stavět tábor. Mezitím přijela Štěpa s Mlyekem. K večeři byla rajská omáčka, která všem chutnala. Po večeři jsme hráli šifrovací hru s koňmi, kterou naše posádka vyhrála. K večeru jsme si šli ještě zahrát brambory, které jsme konečně za tento rok dohráli a vítězem se stal TEODOR! Pak jsme šli zpívat a spát.
za Pouštní jezdce Vašek - den
Náš den opět odstartovalo slovo BUDÍČEK. Po ledové sprše jsme se nasnídali chlebů s marmeládou. 1. hra bylo běhací sudoku, které každého velice „bavilo“. Pak jsme si všichni dali dobré jablko. 2. hra byla zajímavější, maják, která se neobešla bez mokrých plavek. 3. hra byla opět velice „oblíbená“. Jezdili jsme v kánoji proti proudu. Naše posádka se cvakla, ale nebyli jsme jediný. K svačině jsme měli pro změnu horalku. K večeři byla čína, kterou vařil Prďka a Kuba a k obědu polívka a mrkvový salát. Při 4. hře jsme sbírali zkamenělý trus Olgoje Chorchoje. Pak jsme šli zpívat k ohni a náš den ukončila píseň hajduli.
PS: pak za náma přišel kluk se jménem Lukáš a hrál s náma brambory akorát trochu nepochopil pravidla a jako brambora trefil Teodora do rozkroku a všichni jsme se váleli smíchy jen on nevěděl o co de.
za Tajný přátele Olgoje Chorchoje Mia, Štěpán a Lukáš - den
Ráno hned po snídani jsme šli hrát velkou závěrečnou hru „Lov Olgoje Chorchoje“, kde jsme červa konečně našli a zdokumentovali. Po hře přijeli Honzíkovi rodiče a Teodorova máma. K obědu byly placky s marmoškou nebo špenátem. Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna šla na hrad a jedna hrála softball. Skupina turistů pěkně zmokla. Pršelo i přes večeři, ke které bylo maso bramborová kaše a zelenina. Naštěstí na slavnostní oheň pršet přestalo. Celotáborovku vyhrála o jeden bod naše posádka, která vedla celou dobu. Druzí byli Skeptici, potom Pouštní jezdci, Tajní přátelé Olgoje Chorchoje a naposled Dobyvatelé ztracené pravdy.
P.S. O druhé hodině ranní přišel na Kláry a Štěpy hlídku opilý Jack Sparrow, Kraken a Petra. Už to vypadalo, že neodejdou, ale nakonec se vydali dál po řece směrem do Boršova.
za Hustý písek Hustý písek - den
Tento den začal sice budíčkem, ale poté jsme se začali balit na odjezd domů. Mlyeko nás poháněl pořád rychleji. Nejdřív jsme se měli předbalit. Pak byla snídaně, k snídani byli chleby s švestkovými povidly. A začali se balit věci makaků, stany, nakonec erár. Když vše bylo zabaleno začlo se nakládat na auto. Poté jsme pomalu vyrazili k busu. Dorazili jsme k busu. A začli se všichni fotit a čekat na Dočkiho (Kuba Dočkal). Když dorazili Tadeáš, Vašek a Kuba udělali jsme společnou fotku u nápisu VTK Suchá Noha. Poté jsme nastoupili do autobusu a odjeli směr Praha. Cestou jsme se stavili v loděnici a odevzdali lodě. Z loděnice jsme jeli 20 minut a poté jsme se srdečně setkali s rodiči.
za Dobyvatelé ztracené pravdy: Pocahontas (Klára) a Tess
ANKETA
• nejlepší makak: Kuba D.
• nejhorší makak: Tadeáš
• nejlepší vedoucí: Mlyeko, Cipís, Damek, Lenka, Dita
• nejlepší hra: brambory, majáky, dřevo :-)
• nejlepší den: odjezd, každý až na makačák, makačák, 5. den
• nejlepší kytarista: Štěpka J., Anička, Aram
• nejlepší jídlo: poslední večeře, čína
• nejhorší jídlo: boršč, lepidlo (knedlíky s vajíčkem)
• nejlepší píseň: Cizinec, Kláda, Trajda copatá, Budka, Tak už mi má holka mává
• nápady na příští celotáborovou hru: Cesta kolem světa za 14 dní, Piráti z Karibiku, Avatar, Tropická bouře
…a nyní ze společně vytvořených slohových prací na téma „Těžký život kryptozoologa“:
- Kryptozoologův život je těžký. Ráno musí vstávat a jít se koupat do řeky. K snídani nemá nic lepšího než housku. Potom pátrá po podivných živočiších, kteří mu usilují o život. V našem případě je to Olgoj Chorchoj. … Aby se přiblížil k cíli, musí plout po lodi. Na dalších místech hledá potravu. Když nenajde, musí jíst třeba i brouky!… Horký písek je pálí do nohou, když pátrají např. na poušti. nebo je nohy studí když se ráno koupají v ledové řece. … Musí vždycky si vytvářet nové doklady. Aby mohli vzít např. jezdecké vozy. Úředníci jsou protivní a nedají jim nic zadarmo. Člověk by řekl, že život kryptozoologa je plný nebezpečí a zábavy, ale je to pěkná dřina. (vítězný text 2. posádky „Horký písek“)
- Proč mají kryptozoologové těžký život? Protože nikdy neví, co je potká. Třeba takový Olgoj Chorchoj. … Kryptozoolog neví co čekat. Nikdy si nemůže být ničím jistý. Ale zároveň je hrozně zvědavý, a proto se do všeho hrne po hlavě. Tím pádem to né vždycky končí s kryptozoologama dobře. … Zkrátka nemá jednoduchý život, neustále na cestách nebo ve výzkumném ústavu. Narozdíl od běžného zoologa on si nemůže vybírat jestli chce zkoumat lamu či opici. Obratlovci jsou snazší najít, jsou větší. Ale hledejte si takového Olgoje Chorchoje, to už taková sranda není. Sice je podle pověsti obrovský, ale kdo by věřil pověsti? Třeba je Olgoj Chorchoj obyčejná dešťovka…. (3. posádka „Tajní přátelé O.Ch.“)
- Být kriptozoologem je nevděčné, složité a nebezpečné. Například jednou se jeden kriptozoolog, jehož nebudu jmenovat, vydal do pouště Gobi hledat bájného červa Olgoje Chorchoje. Prý s etam objevuje a zabíjí domorodce. Náš kriptozoolog byl však skeptický. On nevěřil v bájné tvory a tu práci dělal proto, aby mohl říct světu: „Tudy ne.“ Proto nebyl příliš oblíbený v kolektivu kriptozoologů. Zvlášť protože předtím vyvrátil již existenci lesního červa. … Rozhodl se, že provede podrobné pátrání a kapitolu s mýtickým červem definitivně uzavře. Bohužel však začal nacházet důkazi podporující jeho existenci což mu nebylo vůbec po chuti, tak se uchílil k nejčernějším praktikám a falšování důkazů. Byl z ně potrestán tím, že šel do vězení kde se objesil. (5. posádka „Skeptici“)
Lodní deník a slohové práce pečlivě a včetně všech stylistických i gramatických chyb přepsala Dita