Šmoulí invaze: boj o největší šmoulici a houbác

16.7.2016

Milý suchonožní deníčku,
je to tu – další suchonožní tábor! Sešli jsme se v 8:30 na parkovišti, šťastně jsme zamávali rodičům a vyrazili s vědomím tábořiště Veverky – Špatně! Místo toho jsme se utábořili v pro nás neznámém kempu nedaleko Veverek. Po obvyklém seznmovacím programu jsme se vydali na dobrodružnou výpravu – za poznáním záchodů! Poté jsme se utábořili.
Aby nám měla Kukačka co uvařit museli jsme vyrazit do nedalekého lesa pro dříví. Pak jsme měli spoustu volného času a následovala výborná polévka a kdo chtěl mohl si dát buřta.
Následně jsme zahájili večerní oheň kde jsme se dozvěděli kdo je lodivod a téma celotáborovky, které jsme se dozvěděli od kapitanátu díky tanci okolo ohně ve šmoulích kostýmech a šmoulí znělce. Lodivodi dostali písemně instrukce o celotáborovce. Krásně jsme si zazpívali s Dinem a Hajduli dajduli nás doprovodilo do našich spacáčků.

Za posádku č.6 napsala Kajda s pomocí Verči

17.7.2016

Ráno jsme vstali a šli se koupat. Následovala snídaně, ke které byl chleba. Potom začalo pršet, ale my se nebáli, a šli jsme hrát rozřazovací hru ve které jsme si našli členy své posádky a šli jsme zpět do tábora. Poté byl oběd, rýže s kuřetem, a pak jsme měli polední klid. Po klidu jsme si zkoušeli lodě na vodě po posádkách, dřevo jsme řezali, brambory škrábali, a hráli. Hledali jsme šmoulí pytlík. Z toho, co bylo v pytlíčku, ušili jsme si šmoulí čepičku. A pak jsme měli véču, buřtguláš. A potom jsme šli k ohni a Ivan oznámil, ať jdeme spát.

Za P.Č. Jedna Napsal Forest (ZPČJNF)

18.7.2016

Ráno začalo jako každé jiné na Suché Noze. Ruda pobíhal po táboře a pořvával: „Makáčci! Budíček! Do plavek!“ Makáčci rozespalí vylezli ze stanů, ovšem místo do vody se hnali opačným směrem. V neděli večer totiž přijel šmoula Silák Štófi a nařídil ranní posilování. S příslibem zvyšování počtu cviků si makáčci udělali 15 kliků, 15 dřepů a 20 výpadů vpřed. Poté se již klasicky nahrnuli do vody. Jakmile byli řádně umytí, vyhoblovali si kly a vrhli se na chleba se vším možným i nemožným, co měli k snídani.
Zatímco sekce dřevo kácela v lese stromy na slavnostňák, makáčci si zahráli brouky kousáky a připravili kouzelňáčky. Potom následovala makáčky velmi oblíbená akce: řezání dřeva. K jejich velkému nadšení byla tato akce opět brzy ukončena, neboť přišel čas vydat se na plavbu. Během chvilky posbírali pádla a vestičky, naskákali do pramic a vydali se po Vltavě na první letošní plavbu. Sluníčko pěkně hřálo a tak se posádky navzájem opečovávaly, aby náhodou někdo nedostal úpal, úžeh něbo něco podobného. Vlny je zanesly až do Rožmberka, kde je čekala hra.
Na začátku Lucka vychrlila na nebohé makáčky čtyři nesmysly a nechala je na pospas svému osudu. Přestože makáčci v hloučku vyslechli hesla jako „haló haló“ nebo „N95 29 30“, rozutekli se do všech stran, jako když do nich střelí. Během chvilky už seděli po skupinkách na náměstí a luštili šifry, ze kterých se dozvěděli, že Gargamel je kulturní člověk a že má rád divadlo. Tento fakt měl za následek, že makáčci jakožto kulturní barbaři, se snažili vymyslet, co Gargamelovi zahrají, skoro celou cestu zpátky.
Na konci cesty dostal Ivánek geniální nápad, že zvedne kulturní úroveň makáčků a vezme je do kláštera. K velkému úspěchu však bylo zavřeno.
K večeři bylo uzené s knedlíkem a zelím. Jakmile makáčci vylízali ešáky, začal se připravovat slavnostní oheň. Místní tábořiště nenabízelo žádné kameny a tudíž bylo tabu utvořeno z klacků. První slavnostní oheň byl již tradičně zasvěcen kamarádům vodákům.
Makáčci si zazpívali a po chvíli si celí uťapkaní vlezli do spacáčků a usli s nadějí, že se na divadlo, které bylo odloženo na zítřek, zapomene.

Za posádku č.2 sešmoulila Terka K.

19.7.2016

Po obvyklém ranním buzení jsme měli rozcvičku, tentokrát Štofy nakázal 20 dřepů, takže jsme jich udělali 25, dále 15 kliků, 20 výpadů a 13 vteřin prkno.
Po velice „nadšeném“ koupání následovaném zběsilým úprkem z vody ven započalo vyčkávání na snídani. Překvápko, které nám slíbili k snídani, byly rohlíky – jako obvykle s marmeládou a máslem nebo nutelou.
Kolem půl jedenácté už bylo vše naloženo a mi vypluli….čekalo nás něco kolem 20 km. Na oběd jsme stavěli pod kempem U Indiána. Mazali jsme chleba vajíčkovou pomazánkou a na závěr jsme chroupali mrkvičky. Po výborném obídku jsme se vydali dál po proudu naší milované Vltavy.
Dnes jsme zakotvili U Fíka.
Večer jsme si pochutnali na houskovém knedlíku s masem a zelím. Po osmé byl táboráček, při kterém to pěkně od podlahy rozjel Dino.

Za posádku 3 sesmolila Lůca
Jídelníček 1


20.7.2016

Milovaný suchonoží deníčku,
čeká tě povídání o tom, co se stalo tento den. Tak tedy začneme.
Jako vždy nás probudil Rudův milý hlásek, něžně se rozléhající po tábořišti. Na slova „Budíček, vstávat, do plavek“ se těšil každý makáček. Po úžasné rozcvičce se šmoulou silákem, alias Štófíkem, jsme hupsli do studené Vltavy. Následovaly úžasné houstičky s ještě úžasnější marmeládou a nejvíc úžasnou nutelou.
Dopoledne bylo volnějšího ražení. Někteří makáčci se šli koupat, něktří sekali a řezali dříví na zkoušky až od nich odletovaly třísky a šikovné makačky oškrábaly brambůrky na kašičku, podávanou k obídku se sekanou.
Již ráno zmizeli z tábořiště Štófi s Neduhem a dlouho se nevraceli, takže jsme se všichni třásli, co za hru nás čeká. Odpoledne jsme se to dozvěděli.
Byli jsme vysláni směr Rožmberk, vyzbrojeni buzolou, na výpravu za obálkami. Cesta byla náročná, ale všichni jsme ji zvládli, akorát každá posádka s rozdílným počtem přinesených kousků na výsledný obrázek. Na obrázku byly sprchy a ty odstartovaly další hru. Běhali jsme od papírku k papírku a když jsme objevili papírek se slovem „žracák“ oddychli jsme si, že už je dnešnímu běhání konec.
Jelikož ze všech makáčků lil pot až smrděli na dálku, poslal je kapitanát ošplouchnout se do řeky. Vykoupaní a voňaví jsme nakonec dostali véču. Guláš s chlebem a výborné tenisáky od Raků.
Když jsme se sešli u ohně, zazpívali jsme pár písniček, popřáli Bertičce k 12tým narozeninám a nakonec jsme si spokojení zalezli do spacáčků a nechali si zdát o zítřejší plavbě. (Některé potrápila i noční můra o vstávání v 7:30).

Za posádku číslo 4 sesmolily Marťa, Verča, Ančí

21.7.2016

Nejmilejší suchonoží deníčku,
ráno bylo stejné, jako každé jiné. Ruda nás vzbudil už v 7:30 šmoulího času a nebohé makáčky čekala Štófiho rozcvička a koupání v ledové Vltavě. Po této náročné kúře jsme se vydali ke stanům balit si věci a zahájit tak nejnáročnější plavbu v dějinách šmoulích makáčků. Po velice syté snídani, ke které jsme měli, jako vžycky, rohlíky s máslem, džemem a chemickou sloučeninou připomínající nutelu, jsme dobalili tábor a vyrazili směr Zubří louka. Vše vypadalo nádherně, stany byly složeny, kapitanát se dokonce úspěšně poradil, ale i přes všechna opatření se Štófimu podařilo zapomenout basu pitiva, což však zjistil až na cestě. Situaci úspěšně zachránilo naše auto, které se nacházelo nedaleko. Posádky pluly, sluníčko se na nás usmívalo a makakům začalo kručet v břiše. Hladové je zklidnil chléb s rybí pomazánkou a okurkou. Díky obědu plavba mohla dál úspěšně pokračovat. Projelo se pár jezů, v Českém Krumlově si nejmenovaní makaci zavzpomínali na loňskou koupel u Lyry a stačilo pár kilometrů a plavba byla u konce. Na Zubří louce se postavil tábor a k večeři bylo výtečné kuřátko s rýží. Pak jenom hajduli dajduli a šup do spacáčků. A tak skončil další úžasný den.

Za posádku číslo pět zavzpomínala a sepsala Véva

22.7.2016

Milý suchonoží deníčku,
ráno, kolem 8.00 hodin, nás jako obvykle vzbudila slova Rudy „Vstávat, makáčci!“ Následovala skvělá snídaně. Rohlíky s marmeládou a nechyběly ani hádky o nutellu.
Dopoledne bylo volné, takže si makáčci mohli odpočinout a nabrat síly na další náročnou hru. Jediným dopoledním úkolem bylo nasbírat plný ešus borůvek k obědu. Z toho vyplívá, že byl výborný oběd – knedlíčky s borůvkami. Jako předkrm byla výtečná zeleninová polévka. Když jsme se dosyta najedli, následovala hra. Hra byla založena na burze. Byla dvě stanoviště. Nákup akcií a zastávka u Dina, který nám vlastně předpovídal, jak se šmoulím firmám bude dařit. Po náročné hře následovala přednáška o přespání v lese, ale to jsme ještě nic netušili. Nastala večeře, která zasitila všechny hladové makáčky – rajská. Potom jsme založili oheň a začali zpívat, jako klasicky, písně u táboráku. Najednou jsme však zjistili, že dnes přespíme v lese. Všichni makáčci vyděšeně koukali a zmateně se šli připravovat na noc. Když jsme dorazili na místo, každý si podle posádek našel plácek na spaní. Malá makáčata si šla lehnout a větší šli chytat Gargamela do pustého nočního lesa. Pak už ale všichni usli a skončil další krásný den.

Za posádku číslo šest sešmoulila Anička (Anny)

23.7.2016

Ráno jsme se vzbudili kvůli Rudovi a šli do vody. Poté byla vynikající snídaně a čistili jsme si zuby. Pak jsme šli na dřevo, a když jsme ho zpracovali, dali jsme si obídek – segedín, a šli jsme do Českého Krumlova ve šmoulím oblečení. V Krumlově byl rozchod a ihned začal velký slejvák, který přestal a šla se hrát hra, v které jsme byli rozděleni na 2 týmy a museli jsme si brát části šifer. Když jsme dohráli, šli jsme luštit, pak na nás čekalo pár hádanek a šli jsme do tábora. Cestou jsme vzali trochu dřeva a šli jsme na véču. Poté jsme šli k ohni a pak jsme šli spát.

Za posádku č.1 napsal Forest
Jídelníček 2


24.7.2016

Ráno se Ruda tradičně procházel po táboře a budil makáčky. Tentokrát však vynechal frázi: Do plavek! V noci totiž hodně pršelo, voda stoupla a tak nebylo rozumné do ní nahnat rozespalé makáčky. Rozcvička se silákem však zrušena nebyla :)
Po vydatné snídani si makáčci vyslechli pohádku o tom, jak chtěla Šmoulinka prožít s nějakým šmoulou nějakou šmoulovinku, ale nevěděla se kterým, a tak uspořádala takové mini olympijské hry.
Šmoulové soutěžili v disciplínách jako krmení hladového šmouly, plnění hoboku vodou z řeky, hod kládou nebo šplhání po laně. Jejich soutěžení přerušil déšť a oběd, ke kterému si dali zeleninovou polívku a výbornou krupicovou kaši. Po poledním klidu v soutěžení pokračovali. Když každý šmoula prošel všemi disciplínami, přišla chvilka volna.Většina šmoulů si šla do lesa zablbnout do malého lanového centra.
Potom přišla večeře, ke které šmoulíci zbaštili vepřové s bramborem, hráškem a kukuřicí. Jakmile služební posádka umyla nádobí, začal MAKAČÁK. Kapitanát se postupně vypařil a makaci mohli vzít vše do svých rukou. Dlouho seděli u ohně a zpívali. Asi kolem jedenácté se k jejich ohni přidalo i několik malých raků.
Jak noc postupovala, makáčci i raci postupně odpadávali a mizeli ve spacáčcích. Myslím, že je vhodné, aby o nočních záškodnických akcích nebyl dochován žádný písemný zápis a tudíž zde své vyprávění ukončím.

Za posádku č.2 sepsala Terka K.

25.7.2016

Makačák
Ráno nás neprobudil Rudův mocný hlas, ale hroší megafon doprovázený hroším zpěvem. Docela nás všechny mile překvapilo, že po tom co si hroši ráno zpříjemnili výletem k posedu jim bylo ještě do zpěvu. I přes náročnou noční aktivitu (pozn. Kuku: rozuměj tím, milý čtenáři, pouze záškodnickou aktivitu spojenou s odcizením a ukrytím hrošího megafonu!) začali makáčci všeho věku lést ze svých spacáčků a na povel první kolo odebíraly namazané vánočky. Snídaně byla u konce a každý makak se vydal svou cestou. Někteří zalezli znovu do spacáčků, jiní se šli vyvalit k vodě, a ti nejstarší se starali o přípravu oběda a večeře. Den proběhl poklidně a tábor jsme předali v pořádku a tentokrát i včas. Vedení se ujal Ivan a rozhodl se dát věci do pořádku. Hroši jsou totiž mazaní tlustokožci a krom ranního budíčku nám ukradli šmoulýho kamaráda. Celý tábor šmoulů si vzal ty nejnovější bílé čepičky a nažehlené kraťásky a se šmoulí hymnou jsme vyrazili na hrochy. Ti byli mazaní a získání šmouli kamaráda nás vedlo přes šifry a spolupráci s rakama. Nakonec jsme se dozvěděli, že náš kamarád šmoula toulák je cestovatel a vyrazil si na výlet do krumlova. Pak už jsme byli v plném počtu a mohl začít dlouho očekávaný slvnostní oheň. Rychle jsme povýšily Kačenku, dali si hajduli a šli do spacáčků.

Za posádku 3 Terka

26.7.2016

Milý šmoulonoží deníčku,
dnes jsme zažili další etapu. Ráno nás Ruda probudil svým pokřikem nehorázně brzo.
Absolvovali jsme šmoulí rozcvičku, která připravila všechny naše svaly na sbalení tábora a náročnou plavbu. Pak už se jenom balilo a balilo. A když byly všechny stany, spacy, žracy i věcy a vůbec celý tábor zabaleny, odjela auta na další tábořiště a my ostatní mezitím čekali, až se kapitanát převážející věci vrátí, aby si také mohli tento kus řeky už minimálně po 20. za jejich život sjet.
Někteří makaci během toho sjížděli na vestičkách a někteří jenom tak lenošili. Nakonec, když se kapitnát vrátil, byla už doba oběda, a tak jsme si dali na Zubří letošní poslední oběd.
Vyrazili jsme. Voda tekla krásně rychle a makáčci byli vděční, že nemusejí pádlovat. Jediné co museli, bylo statečně bojovat ve vodních bitvách. V tom duchu proběhla celá etapa. Až na její úplný konec. Za zády se nám totiž objevil bouřkový mrak a mocně na nás hřměl svými hromy. Makáčci zděšeně popadali pádla do rukou a pádlovali jak draci. Kdyby se jim stavění stanů počítalo na zkoušku, Rudovy stopky by se možná zavařily. Ale na to, jak byly stany neuvěřitelně rychle postaveny, se spac trochu zbrzdil. Trochu hodně. Byl 4x zbourán a popáté se toho musel chopit Neduh. Nakonec se i tento stan postavil a mohli jsme si dát supervéču. Špagety s masem a kečupem. Prostě mňamka. Pak jsme si zazpívali u ohýnku a velmi brzo všichni zalezli do spacáčků a spokojeně se oddali spánku.

Za posádku číslo 4 napsala Marťa

27.7.2016

Drahý suchonoží deníčku,
zase po relativně krátké době ti píšu. Jako obvykle nás Ruda vzbudil svým „Vstávat, do plavek.“ Když se všichni vypotáceli ze spacáčků, čekala nás rozcvička. Štófi nelenil a přidal nám další cviky. Po protáhnutí jsme se vydali ve formaci želva do Křemže na tradiční ranní koupel. Snídaně ve stylu rohlík s máslem a džemem byla zakončena mytím nádobí a řezáním dřeva. Pak nastal slastný odpočinek, který trval skoro celé dopoledne a byl zakončen výletem na hrad Dívčí Kámen. K obědu nám Kajda s Houbou uvařily výtečné fazolky, které se však rázem proměnily v žaludeční problémy nejmenovaných makaků. Po poledním klidu jsme vyrazili hrát závěrečnou hru, ve které šlo sice převážně o rychlost, ale většina posádek už byla vysílená, a tak jsme si to odpoledne aspoň v klidu užili. Někteří viseli na slaklajně a padali do sítí, jiní se snažili vyhrát nad Štófim a jeho zákeřnými piškvorkami. Večer byl ve znamení odpočinku. Co se dělo dál vám však nepovím protože právě v tento večer začala pandemie nevolnosti a zvracení a já jsem celý zbytek dne prospala.

Za hvězdnou posádku č. 5 sešmoulila Véva
Jídelníček 3


28.7.2016

Drahý suchonožní deníčku,
ráno nás jako obvykle vzbudilo Rudovo pořvávání po táboře makáčci vstáváme. Hupsli jsme do vody a spapali pár rohlíčků pak už nám Neduh oznamoval, že dopoledne budeme mít úplně volné akorát bylo potřeba nařezat dříví. Někteří si dodělávali zkoušky někteří leželi a spali a ostatní se vydali na cestu za sleklainou nataženou nad vodou. Následně nás nasytilo kuře na paprice s rýží. Poté jsme se snažili co nejrychleji nasednout do lodí směr Boršov. Plavba byla studená a pro některé i mokrá. Úspěšně jsme dopluli do Boršova seskládali lodě na vozík a vyrazili na nádraží. Na nádraží jsme si trošku počkali, ale dočkali jsme se. Dojeli jsme velmi vesele na stanici Třísov a vyrazili do tábora s nadšením, že si budeme moct k večeři opéct buřty. Až jsme každý snědl svoji porci usedli jsme k ohni zazpívali spoustu krásných písní avšak tentokrát jsme si hajduli nezazpívali ani jsme nešli spát, protože nás čekala bojovka. Tak si každý makak vzal svou baterku a byl vyslán svou cestou do černočerné tmy až na vyhlídku. Po cestě na nás čekalo spoustu strašidel a nakonec jsme všichni spokojeně ulehli do svých spacáčků a dobrou noc!

Za posádku č.6 sešmoulila Kajda

29.7.2016

Milý suchonožní deníčku
jako obvikle nás zbudilo Rudovo pořvávání po táboře makáčci do plavek a tak jsme naběhli před stany a tam už jako obvikle čekali ostatní makáčci a potom už byla rozcvička tentokrát s Pinďou po rozcvičce jsme se už hrnuli do vody. Po koupání už nastala dlouhoočekávaná snídaně. Poté jsme měli klidnější dopoledne při kterém si dodělávali poslední makáčci zkoušky. Po obědě nastala poslední hra našeho tábora. Nejdřív jsme zbírali puzzle a potom už jsme začali obcházet stanoviště s různými úkoly např. výstavba celty nebo oheň na 9 sirek. Po hře byla kolonizace a poté byla pauza a poté zase další kolonizace ale tentokrát naposledy. Poté se začal chystat poslední slavnostní oheň a bylo povýšeno pár makaků. Také jsme měli dobrý dort a potom se už jen hrálo pilo jedlo a spalo.

Za posádku č.1 napísal Fifík. Omlouvám se za případné chyby.

30.7.2016

Již od časných ranních hodin pobíhali po táboře malí makáčci a budili ostatní ospalé makactvo i kapitanát. V 8:30 zazněl oficiální budíček, tentokrát však z úst malého Tomíka a Matýska. Makáčci, teda ti, kteří nezvraceli, se vyplazili ze stanů a vydali se na poslední letošní koupel do Křemže. K snídani zblajzli vánočku se vším možným a vrhli se na balení tábora. Přestože bylo úmorné vedro, tábor byl sbalen docela rychle. Horší to bylo s autobusem, na který nebozí makáčci čekali asi tři hodiny. Ve čtvrt na čtyři se dal autobus konečně do pohybu. Znavení makáčci i kapitanát sebou plácli na sedačky a za neustálého kodrcání po báječných českých okreskách usnuli. Kolem šesté dorazili na Hlavní nádraží, zazpívali si, rozloučili se, řekli si : „Tak zase za rok na vodě !“ a plni zážitků se rozjeli domů.

Za posádku č.2 v autobuse naškrábala Terka K.
Jídelníček 4


Lodní deník včetně všech gramatických, stylistických i logických vykloubenin přepsala Kuku