Deníček Asterix a Obelix 2022

Poznámka redakce: neprošlo pravopisnou korekturou. Za převedení rukopisů do digitální podoby děkujeme Terce K.!

Sobota 16.07.2022

Milý Suchonožní deníčku,

dnes konečně nastal den D. Ráno jsme se všichni zase po roce sešli na parkovišti hlavního nádraží v Praze. Po zdělení všech potřebných informací jsme se procházkovým tempem přesunuli na vlakové nástupiště. Nastoupili jsme a jelo se. Po cestě jsme se mimo jiné dozvěděli, že místo do dalšího vlaku přestoupíme na autobus. Když jsme se nalodili na palubu autobusu, bylo nám hrubým tónem oznámeno aď za žádnou cenu neotvíráme okénka kvůli nedůvěryhodné zmínce o klimatizaci. Když jsme dojeli do cílové destinace, kterou byl kemp “Pod Hrází”, postavili jsme tábor a začali si vybalovat věci. Po chvíli práce a odpočinku nás čekala delikatesnická večeře. Poté jsme se všichni sešly u ohně a nastala scénka, kde nám bylo představeno téma celotáborové hry. Za zvuku Aramovy a Štófiho kitary zaznělo pár písniček, Hajduly dajduly a mladší makaci zapluly do hajan. 

Napsala Luisa za posádku č.2 s velkou pomocí Andělky z posádky č.1

Neděle 17.07.2022

Milý Suchonožní deníčku, ráno nás Štofi vzbudil s jeho klasickým zvoláním “Budíček”. Tentokrát se ale nepočítalo, kvůli mladším makáčkům. Následovala rozcvička i s koupáním. Ke snídani byla papriková pomazánka. Po snídani jsme se rozdělili do posádek a vyrazili na vodu, zkoušet záběry. Ale ještě před tím jsme si rozdělili pádla a vesty. K obědu jsme měli kari s rýži, na kterém si každý pochutnal. Pak jsme dostali návod na celotáborovku. Také jsme po poledním klidu dostali mapy k první velké hře. Hra spočívala v tom, že jsme na mapách zakreslených místech hledali lístečky se slovy, ze kterých jsme pak luštili slova. Když jsme doluštili dostali jsme svačinu v podobě cornflaků. Pak jsme měli chvíli klidu, kdy jsme čekali na večeři, ke které jsme měli kuskus s tuňákem. Po večeři zaútočili Římané a posádky šli zahrát své tahy. Když se dohrálo jsme sesedli k ohni zazpívali několik písniček, vyčistili zuby a šli spát.

Napsala Zuzka za posádku č.3

Pondělí 18.07.2022

Milý Suchonožní deníčku, dneska byl přesunový den.

Ráno nás vzbudilo zvolání “budíček” a šlo se na rozcvičku, kterou měl na starosti Štofi. Zaběhali jsme si, zadřepovali, zaklikovali a šli do vody.

Na snídani byl chleba s marmeládou, po kterém se mohl jít balit tábor. Organizaci balení měl na starosti Pablo a všechno šlo podle plánu.

Když bylo všechno zabaleno, mohli jsme vyrazit na vodu. Jediný Štofi a Aram jeli autem, aby odvezli věci.

Po posádkách jsme se rozdělili na pramice a někteří šli na kánoje.

První zastávka byla svačinová, kde jsme dostali jablko a CapriSun. Na další zastávce, Na Veverkách, jsme měli oběd v podobě chlebů s výbornou pomazánkou a “oharkem”. Když došla pomazánka, domazali jsme zbylé chleby marmeládou. V průběhu oběda se k nám přidal i Štofi a Aram. Jakmile byli všichni najezeni, mohli jsme vyrazit rovnou do kempu U Tří maringotek. Cestou tam však započali poněkud velké a výživné vodní bitvy. Z mého pohledu cákala vodou nejvíce Ondrova posádka, především teda Ondra. Ten cákal i na svoji vlastní posádku. Shrnula bych to tak, že málokdo zůstal suchý.

U Tří maringotek pak proběhlo házení BeBe sušenek a stavění tábora. K večeři byla čočka s vajíčkem a okurkou, na které si určitě všichni pochutnali. Pak už následoval jen poradní oheň a šlo se spát.

Napsala Ráchel za posádku číslo 4.

Úterý 19.07.2022

Milý Suchonožní deníčku, dnešek byl speciální.

Ráno jsme neměli rozcvičku místo toho bylo jenom koupání. K snídani byla úžasná pomazánka, jako všechny ostatní co jsme tento týden měli. Dneska probíhala příprava na slavnostní oheň. Prvně jsme šli nasbírat dříví. Byla to makačka. V tu dobu šla menší skupinka pro smůlu. Nejhorší z toho bylo chodit po louce a s dřívím, na které nebyl žádný stín. Když jsme stahali všechno dříví bylo k obědu kuře na paprice s těstovinami. Po umití nádobí nám z poledního klidu moc nezbylo. Následovala hra v lese zpočívala v tom najít jedenáct papírků, které měly složit fotku. Jenže jsme nemohli najít poslední. Prolezli jsme les několikrát. Ostatním posádkám chyběl stejný dílek, jenom Kameníkova posádka měla všechny. Naštěstí nám to Neduh uznal. A mohli jsme dořešit šifru. Potom jsme šli dořezat dříví. Lodivodi a Makak roku 2021 na vyžádání postavili úžasný slavnostní oheň.

Napsala Viki za posádku č.5

Středa 20.07.2022

Milý suchonožní deníčku,

jako každé táborové ráno nás Štófi vzbudil svým hlasitým zvoláním “Budíček” a všichni jsme vyběhli vstříc ranní rozcvičce, na které si makáčci vyzkoušeli i několik nových cviků ve dvojicích. Následovala úžasná snídaně v podobě rohlíků s ředkvičkovou pomazánkou. Po snídani jsme byli obeznámeni s následující hrou a šli jsme si zabalit kouzelňáčky, ve kterých byli plavky, ručník, boty do vody a opalovací krém. Dostali jsme svačiny a společně se vydali na dlouhou cestu do Rožmberka. Nakonec jsme se na místo všichni dostali a pravá hra mohla začít. Po posádkách jsme se vrhli do zapeklitých šifer a mezitím se i pořádně proběhli. Nejrychlejší posádky si stihli koupit i menší občerstvení. Po dokončení hry jsme se všichni nalodili do lodí a rychle pádlovali zpět do tábora za vynikajícím obědem v podobě knedlíků s rajskou omáčkou. S plnými břichy jsme si odpočinuly při odpoledním klidu, který se završil zahráním našich tahů proti Římanům. Dostali jsme svačinu -meloun- a zahráli další tah. Šli jsme se smočit do Vltavy a pak si dali párky k večeři. Sešli jsme se u ohně, zazpívali pár písniček, Hajduly dajduly a šli jsme spát.

Za posádku číslo 6 napsala Simča.

Čtvrtek 21.07.2022

Milý suchonožní deníčku,

dnešní den začal obvyklým budíčkem. Akorát že dnes se neběhalo, což mi ale vůbec nevadilo. Poté jsme všichni naběhli do studené později příjemné vody. Dneska se neběhalo z důvodu plavby na mojí a mnoha dalších makaků oblíbenou Zubří louku. Věděli jsme že tato cesta bude časově i fyzicky náročná a taky že okolo páté má začít pršet, takže jsme se snažili vypravit co nejdřív což se za mě docela povedlo. V téhle etapě nás čekalo hodně jezů a spoustu makaků si plnili zkoušky, takže to bylo velice záživné. Kus cesty jsme odjeli a přišel čas na oběd který tvořila silně mňamózní papriková pomazánka. Vyrazili jsme zase na cestu. Po chvíli nás čekal všem známý a velice obávaný jez Lyra. Ten sjelo jen pár odvážlivců kvůli jeho náročnosti ale potom, co pár lodí sjelo a pár lodí se převedlo šlo všechno hladce. Kousek před cílovou destinací začal Matouš a později i jeho posádka začali vášnivě počítat. Průběžně se k nim přidávali další. Když se potom už jen Matouš samotný dosta k 12tce tak jsme dojeli. Postavili jsme tábor v decentním tempu. Pak se ale stala silně nepříjemná věc. Makaci začali zvracet. Ale dnes už je naštěstí všem lépe. Po tomto incidentu byla úžasně delikatesní večeře ale tentokrát ji připravovaly hlavně Verča s Luckou protože naše milovaná hlavní kuchařka Terka bohužel onemocněla.

Za posádku číslo 1 napsala Andělka

Pátek 22.07.2022

Milý suchonožní deníčku,

dnešní ráno začalo obvyklým zvoláním “budíček”, však hlasem Vojty. Tomu se nechtělo běhat a tak jsme si zaskákali, aby se neřeklo. Po skocích, kterým by mohl konkurovat pouze klokan z Austrálie nebo zajíc polní, následovalo koupání. Po osvěžující  koupeli se makaci převlékli do suchého a nastoupili na snídani, kterou tvořily rohlíky poctivě doneseny třemi chrabrými reky a jednoho návštěvníka, který přijel na svém nízkém oři, jenž pojme dostatečných 120 km/h. Makaci, nacháleni poctivými rohlíky pečené v peci z Tesca, namazané poctivou domácí a vydatnou pažitkovou pomazánkou, se rozvalili po celém tábořišti jako vorvani a chillovali. Po cca hodině náročného nic nedělání se kapitanát začal nudit a vymysleli makakům kreativní program. Po posádkách jsme vyráběli vlastní vlajky obsahující co nejoriginálnější palác. Malování nám zpříjemnila vedrem roztékající tatranka od Verči. Poté se makaci vrátili k dalšímu odpočívání než zvolali na oběd. Makaci pojedli kvalitní mimořádnou dobrotu v podobě vepřového masa s bramborami a zeleninovým salátem se zálivkou. Po první hodině pokračování celodenního klidu, posádky odevzdali své výtvory a pokračovali v činnosti Nicnedělání s velkým N. Naše Nicnedělání přerušila svatá večeře nesoucí podobu cuketové omáčky s těstovinama. Po umytí ešáků se makaci znavení Nicneděláním, průběžným koupáním a vytvářením týmových vlajek, usedli k ohni velmi netradičnímu u raků, kde všichni makaci zpívali a užívali si příjemného večera. Následně šli makaci po částech uléhat do spacáčků natěšení na další táborový den.

Napsal za posádku č.2 Lukyn a Tomáš

Sobota 23.07.2022

Milý Suchonožní deníčku,

ráno nás vzbudilo klasické zvolání “Budíček” však ne líbezným hláskem Štofiho, ale Vojty. Kterému se opět nechtělo běhat a tak jsme si zazkákali, rozcvičili se a šli do vody. K snídani byla ovesná kaše s ovocem a medem, kterou Verča s Vojtou kuchtili dýl než je zdrávo, ale všichni si na ní pochutnali. Po vynikající snídani byl nástup po posádkách, kde nám oznámili hru, vzali jsme si šátky nebo trička a lana (odvázané koňadry z pramic) a mohli jsme vyrazit. Putovali jsme skoro na druhou stranu louky k rakům, která se ke hře připojili a šli jsme tentokrát už na místo hry k Modrému kameni. Složitě jsme se rozdělili do týmů a začala se hrát vlajkovaná. Odehrálo se několik kol a Neduha napadlo, že by mohli raci hrát proti nám. K překvapení absolutně nikoho jsme je porazili. Když jsme se vrátili dostali jsme meloun ke svačině. Pak makaci s obrovským nadšením šli řezat a štípat dříví za deště. Někteří si udělali zkoušku na plavčíka. K obědu byl vynikající guláš. Po obědu bylo DPH naštěstí ne daň z přidané hodnoty, ale den plný her. Když posádky dokončili DPH dostali svačinu v podobě mrkve a šlo se znovu řezat a sekat dříví, k radosti všech bez deště. K večeři byla chálka v podobě sekané s kaší na které si všichni velmi pocutnali. Mezitím začalo opět pršet a my se seskupili u ohně, u kterého se přečetl deníček z předešlého dne zazpívalo pár písniček, ale místo ukolébavky se vyhlásil makačák aneb den, kteří řídí starší a zkušenější makaci. Pak už se pokusilo zazpívat několik písniček a šlo se spát.

Napsala Zuzka za posádku č.3

Neděle 24.07.2022

Milý suchonožní deníčku, dnes byl všemi makaky oblíbený den – “makačák”. Jako obvykle nás vzbudilo slovo “budíček”, zaznělo však z Tomášových úst a až v 9 ráno. Ačkoliv se ne každému chtělo proběhla poctivá běhací rozcvička. Narozdíl od rozcvičky bylo koupání dobrovolné, ovšem pro ty kteří to nevěděli a ráno se automaticky oblékly do plavek, bylo povinné.

Na snídani byly rohlíky s nutellou a poté následovalo velmi poctivé hraní hry zvané “odpočívaná”. Tato hra byla proložena svačinou v podobě jablka, abychom na ni měli dostatek sil. Po dlouhém a vydatném hraní “odpočívané” si lodivodi uvědomili, že by bylo načase začít chystat oběd. Na pomoc si vzali mě, Evičku a Viki. Zbylí makaci šli s Tomášem a jeho oštěpem hrát hry. Mezi nejoblíbenější hru nakonec patřilo městečko Palermo, při kterém dokázal Tomáš všechny vtáhnout do děje, ale v kuchyni jsme se taky nenudili. Zjistili jsme, že já neumím škrábat okurku, z čehož byl Kameníček hodně zoufalý, Forest se štítil masa při jeho krájení a když Pablo dostal za úkol smíchat všechnu zeleninu dohromady, smíchal ji i s dipem. Nejjednoduší tak byla příprava čínské polívky, zkazit vaření vody se naštěstí nikomu nepovedlo. Přes všechny drobné zádrhely byl oběd výborný a všichni se ním přejedli, dost možná proto, že přídavky byly větší než původní porce.

Po obědě tedy nenásledovalo nic jiného než další intenzivní hraní odpočívané. Ačkoliv to zní neuvěřitelně po nějaké době některé přestala odpočívaná bavit a šli skoro dobrovolně dělat dřevo. U dřeva si všichni nakonec nejvíc užili pozorování ostatních při sekání dřeva a to natolik, že si donesli hoboky na sezení.

Jelikož nebyl oběd v jednu, ale ve tři, svačinu jsme museli zrušit. Na zrušenou svačinu si díky večeři skoro nikdo nevzpomněl. Na večeři byli totiž párky v rohlíku.

Makačák se nám díky dalšímu hraní městečka Palerma ještě prodloužil a pak už tábor převzali kapitáni. V tu chvíli se všechno vrátilo do normálu.

Za posádku č.4 napsala Ráchel.

Pondělí 25.07.2022

Milý Suchonožní deníčku, dneska nás čekal dlouhý výlet na Kleť. Nejdřív jsme vyšli kopec za táborem a šli k Tescu, kde čekal zbylí kapitanát s naším obědem, který tvořili rohlíky s májkou a s mazacím sýrem. Všechno jsme si zabalili do batohu a pokračovali ve výletu. Po chodníku v Krumlově následovala lesní cesta, která nás dovedla až na vrchol. Po výstupu nás čekal oběd s poledním klidem. Při té příležitosti si pár makaků udělalo zkoušku z vázání uzlů. Dolů jsme šli podél lanovky. Cesta nebyla špatná do té doby než zmizel stín. Šla jsme s Toničkou, která říkala že bude spát při chůzi, jestli nedojdeme do stínu. Naštěstí celkem v blízkosti nádraží kde jsme měli počkat na vlak, byl rybník kde jsme si všichni odpočinuli a někteří i vykoupali. Pak jsme dojeli vlakem zpátky k Tescu kde jsme si nakoupili a cesta do tábora byla maličkost.

Napsala Viki z posádky č.5

Úterý 26.07.2022

Milý suchonožní deníčku.

Dnes ráno nás probudil Štofi v 8:30 a začala rozcvička s koupáním.

Na snídani byly cereálie s mlékem a poté začalo volnější dopoledne určené na plnění různých zkoušek a instruktáží.

Po svačině, ke které byly přesnídávky jsme šli hrát hry organizované Pablem. Hrály jsme devoluci a brambory, které všechny bavily. 

Hra byla přerušena obědem od Evičky, která nám uvařila rajčatovou omáčku s těstovinami a masem. Všem oběd velice chutnal.

Jakmile zkončil krátký polední klid, tak jsme se vydali do Českého Krumlova na hru, která zpočívala v nasbírání co nejvíce razítek a v mapě sestavením žaludu z míst, od kterých jsme dostali razítka. 

Po dvouhodinové hře jsme vyšli k Tescu, kde si všichni dokoupili zásoby. 

Jak jsme se vrátili do tábora, tak nás čekala instruktáž od Štofi, jak přespávat mimo tábor a zbírání čtyřlístků.

Na večeři byla výborná Admirálská zeleninová polévka s chlebem. 

Po večeři jsme se převlékli do dlouhých rukávů a nohávů a šli k ohni, kde jsme si zazpívali pár písniček hajduli dajduli a šlo se spát, avšak mnoho makáčků se rozhodlo přespat venku.

Napsal Víťa s pomocí Pabla z posádky číslo 3 a Evičky z posádky číslo 1

Středa 27.07.2022

Milý suchonožní deníčku,

dnes přišel den posledního přesunu. Budíček byl plánován na sedmou hodinu ranní ale hroši měli jiný plán. Přibližně v 6:52 se rozezněl ohlušující zvuk megafonu, který pokračoval až do zmíněných sedmi a možná i o chvilku dýl. (Pozn. redakce: Ve skutečnosti se jednalo o akci našich makaků, kteří v noci sebrali Hrochům jejich megafon a nad ránem s ním přejeli na druhou stranu řeky, kde na něm zapnuli sirénu. Hrochům chvíli trvalo, než pochopili, co se děje, a než se pro svůj megafon přebrodili, tudíž se nám podařilo v sedm hodin probudit celou louku. Tato rošťárna byla reakcí na noční akci Hrochů, kteří nám o víkendu celého Nissana obalili fresh fólií.) Po tomto incidentu již silně vzbuzený tábor nakráčel do příjemně studené vody. Tentokrát nebyla ani rozcvička z časových důvodů. Poté se služební posádka vydala na boj s chleby a marmeládou a ostatní makaci na boj s osobními věcmi. Po mňamózní snídani nastal čas na balení celého tábora. Pak už se jen rozdělily lodě a vyrazilo se na tentokrát kratší cestu. Po chvíli začala Matyášova posádka schromaždovat různé druhy rostlin. Zachvilku přišel jez zlatá koruna. Tam si pár makaků včetně mě udělali čtyřnohého kamaráda. Byl sice trochu hloupounký , ale za to velice roztomilý. Po chvíli házení klacku dogíkovi a papání obědu, ke kterému byla ultimátně dobrá česneková pomazánka se šel sjíždět jez. Kvůli stavu jezu jeli jen háčci a kormidelníci. Po decentní chvíli zpěvu s doprovodem pilotovy kvalitní trumpety jsme se konečně dostali na poslední tábořiště. Vzhledem k tomu, že pršelo jsme všichni naběhli do zdejšího občerstvení a napapali jsme se polomáčených sušenek. Potom už se jen dostavil tábor, Víťa si zlomil prst a pak byla večeře ke které byl trochu neslaný ale dobrý kuskus s vajíčkem a zeleninou. Pak se šlo k ohni ke kterému dorazilo jen pár lidí. Vyhlásily se výsledky her, zazpívalo se pár písniček, hajduly dajduly a šlo se spinkat. 

Za posádku číslo 1 napsala Andělka.

Čtvrtek 28.07.2022

Milý suchonožní deníčku,

dnes ráno se naši statní makaci probudili se sluncem a s klasickým zvoláním: “Budíček”. Seřadili se v plavkách a s ručníky kolem ohně jako armáda statných reků. Po protáhnutí ukázal statným makakům bůh Apollón v podobě Terky cestu k blištivým, horkým a sluncem ozářeným sprchám. Statní makaci se nezalekli žáru z těch zrádných sprch pod ochranou bohů a vrhli se vstříc jako lvi útočící na stádo gazel. Pod ochranou Apollóna Foiba se makaci, v pádle rychlí, bezpečně osprchovali a dopravili zpět do tábora. Jako obětinu bohům makaci pochálovali pažitkovou pomazánku s rohlíky z pečiva světlého jako slunce ozařující náš tábor. Dopoledne bylo zasvěceno odpočinku, tréninku a zpracování dřeva. Makaci nejstarší a nejbystřejší v mysli se vrhli do stavění slavnostňáku, makaci rychlí v řezání pil se chopili svých zubatých nástrojů a makali. A makaci srdce bouřlivého jako povaha Dia uchopili sekery a oháněli se s nim jako mocný Zeus svým bleskem. Odměnou těm statným rekům byl kuskus s masem. Krátce po obědě byli chrabří makačí reci zaskočeni náhlým vyplutím za Štófim ve směru Boršov. Makaci, pádlem hbití, se snesli na Štófiho jako supy na hraboše polního, až ho nakonec dostihli. Na oslavu úspěchu si makaci dali pár vodních bitev. Plavba byla velice poklidná do zastávky u jezu U Rybů, kde statní makaci posvačili banány a byli obeznámeni s házečkou jak teoretickým, tak i praktickým způsobem. Dále makaci sjeli poslední zatáčku a užívali si své poslední chvíle s pádlem v ruce. Po převlečení a naložení hoboků, pádel, vest a pramic s keňama se chrabří makaci vydali vstříc cca 8 km dlouhé cestě plné překážek typu blátivých cest. Však makaci pod ochranou Foiba Apollóna vše ustáli a dovedl je zpět do tábora. Jako odměna čekala na makaky večeře v podobě párků s bramborovou kaší – dokonce pak makaci čekali fronty na párky. Ještě než Foibos Apollón odjel svým slunečním vozem za horizont, makaci připravili táborák a usedli. Zazpívali si nemálo písniček, přečetli deníček, byly seznámeni s programem na poslední den a šli spát celí nedočkaví na poslední hru. 

Za 2. posádku napsal Tomáš.

Pátek 29.07.2022

Milý Suchonožní deníčku,

ráno nás vzbudilo klasické zvolání “Budíček” líbezným hláskem Štofiho. Rozcvičili jsme se a vyrazili do všemi oblíbených sprch. Když jsme se vrátili čekala na nás snídaně v podobě namazaných rohlíků. Po snídani nás svolali po posádkách a seznámili nás s poslední velkou hrou. Hra byla podobná DPH, posádky obíhali stanoviště s úkoly, rozmístěné po celém Dívčím Kameni. Když posádky doběhli (některé se značným odstupem od ostatních), šli řezat a štípat dříví. K zaslouženému obědu bylo rizoto s tuňákem, ale pouze pro některé, protože několik makáčků tuňáka nechtělo. Po velmi krátkém poledním klidu se šel dodělávat slavnostní oheň. Posádky 1 a 2 šli sbírat smůlu a smůlu opravdu měli, protože začalo pršet a vyčkávali v lese, mezi tím co ostatní posádky se schovali pod plachtu v táboře. Večeři v podobě klasických tortill vařil náš nejúžasnější Pilot s pomocí též úžasného Matouše. Když se dojedlo, byl čas na poklizení věcí a převléknutí do dlouhého. Slavnostní oheň započal, zpívalo se, četl se deník a povyšovalo se. Náhle začalo pršet a všichni jsme se šli schovat pod plachtu. Déšť se změnil v buřinu a přesto že jsme byli schovaní pod již zmíněnou plachtou, spousta z nás bylo mokrých. Po delší chvíli přestalo pršet a šlo se zpět k znovu rozžhavenému ohni. Znovu se povyšovalo, tentokrát Pablo do hodnosti kormidelníka a starší kormidelníci na Bocmany. Pak se zazpívalo několik písniček a šlo se spát.

Za posádku č.3 napsala Zuzka 

Sobota 30.07.2022

Milý suchonožní deníčku, dnes nastal všemi obávaný poslední den tohoto skvělého tábora.

Ráno nás vzbudil Štofi a oznámil nám, že ranní koupání je dneska dobrovolné. Vzhledem k tomu, že pršelo, většina makaků zůstalo ve stanu a balilo si své osobní věci. Přeci jen se našli nějací odvážlivci, kteří šli do luxusních sprch. Vzhledem k tomu, že po chvíli přestalo pršet, sprchování nakonec nebyl takový problém jako jsme očekávali.

Naše balení přerušila vánočka s máslem a marmeládou, ale bylo to příjemné přerušení.

Po zabalení našich osobních věci jsme se pustili do balení eráru, které si z části organizoval Mlíko z 3. turnusu. V průběhu balení si Tonička, Kryštof a Venca na památku vybojovali helmy nezapomenutelných galořímanů. Jakmile byl erár jakž takž zbalen, dostali jsme svačinu, která jako obvykle obsahovala tři rohlíky, májku, tavený sýr, jablko, perník a něktreří vyvolení místo perníku dostali tatranku.

Když jsme na přívoz nakládali pramice a hoboky celkem se rozpršelo a tak jsme se museli schovat pod přístřešek, kde všichni poctivě chálovali a Zuzka psala deník. Jakmile ho dopsalam dostal se do rukou mně, z čehož jsem moc nadšená nebyla. 

Až přestalo pršet a všichni dojedli své panini, mohli jsme vyrazit na cestu za autobusem. Na ten jsme počkali u památného stromu, vyfotili společnou fotku a fotku kapitanátu, na které teď už byli i naši noví bocmani, když v tu náš autobus konečně přijel. 

V autobuse se celý kapitanát dočkal zaslouženého spánku, zalomila to i většina makáčků a já, já jsem psala poslední letošní zápis do tohoto deníku.

Tak zase za rok. ;)

Za posádku č.4 napsala Ráchel